Ludas page

Než jsme včera večer usnuli, položil jsem mojí ženě jednu otázku. Zeptal jsem se jí, o čem bych měl na svém blogu napsat. Po těch mnoha letech existence mého webového deníku jsem se jí zeptal poprvé. Proto jsem očekával nějaké velké téma ve smyslu "láska, jaro, manželství, práce, politika, atd". Její odpověď mě rozesmála. Zněla "jídlo" a já jsem si uvědomil, jak moc ji mám rád.

Jsme spolu už dlouho a tak jsme si v mnoha věcech a názorech podobní. Přitom ale zůstáváme ve své podstatě velmi rozdílní lidé. Zatímco já mám umírněné sklony k bohémství, ona dokáže být za každých okolností velmi pragmatická. Zatímco já miluji, když mohu nosit zmačkané bankovky v kapse u kalhot, Iva opatruje velkou peněženku se všemi padesáti kartami a penězi roztříděnými podle velikosti a hodnoty. Zatímco já rád obdivuji krásy východu slunce, Iva ráda obdivuje zůstat ráno v posteli a trochu si přispat. Ale vraťme se k tomu, o čem mám psát - vraťme se k jídlu.

I v tom je mezi námi radikální rozdíl. Nejlépe ho ilustruje film Postřižiny a scény filmu ukazující snídani mladého páru. Jiřím Schmitzer snídá svou bílou kávu a namazaný chléb s máslem a krásná Magda Vašáryová si užívá masa ve všech podobách a zapíjí ho pivem. Moje žena sice snídani pivem nezapíjí, ale má ráda slané snídaně, miluje salámy, má ráda maso. Pro mě je ideálem snídaně sladká. A tak u nás často vypadá situace následovně. Je ráno, sedíme u stolu, povídáme si. Já má svou bílou kávu a k pečivu namazanému máslem si ještě přidávám med nebo marmeládu. Iva naproti mě obkládá chléb salámem, sýrem a vejci, směje se na mě a zapijí to čajem.

Jestli někdo říká, že ženské milují čokolády, tak jsem v našem vztahu ženská já. Iva překvapivě o čokoládu moc nestojí, a s výjimkou těch nejdražších výběrových, čokoládu vůbec nedá do pusy. Miluji sladká, dětská jídla, které mi nikdo v rodině nechce dělat, protože mají pocit, že to není pořádné jídlo. Krupičná kaše je pro mě svátek, lívance a buchtičky se šodó narozeninové jídlo. Iva to s blahosklonným chápajícím úsměvem přijala, ale myslím, že nikdy úplně nepochopila. Stejně tak já i po těch letech trochu nevěřícně koukám, jak obírá kosti nebo chroupá chrupavky z grilovaného kuřete nebo si pochutnává na kůži z kachny. I po těch letech mám hrůzu z hovězího jazyka, který platí v rodině mojí ženy za výběrovou pochoutku.

Miluji brambory na jakýkoliv způsob a nevadí mi, když k jídlu není maso, čímž se odlišuji nejen od rodiny mé ženy, ale i od rodiny své. Zde se ale s Ivou překvapivě shodujeme. Ona má sice maso ráda, ale protože vyrůstala v rodině kuchařky vyučené pro teplou i studenou kuchyni, je tradiční českou kuchyní trochu přesycená. A tak je nám společná snaha vařit trochu jinak, lehčeji, někdy bez masa či s masem rybím, často s použitím kvalitních těstovin. Nikdy jsem po Ivě nechtěl, aby uměla svíčkovou nebo aby uměla porcovat maso. Myslím, že i když mi to nikdy neřekla, je mi za to vděčná.

Četl jsem jednou knihu "Sex začíná v kuchyni". Nenašel jsem tam popis milostných poloh na kuchyňské lince, jak by se mohlo z názvu zdát, ale princip fungování manželství. Pokud není žena v kuchyni zavalena prací, pokud není žena zavalena starostmi o fungování rodiny, pokud se manželé o fungování domácnosti a toho všeho kolotoče kolem dělí, může žena alespoň na chvíli opustit přízemní starosti a mít alespoň na chvíli hlavu v oblacích. A samozřejmě, když už jsem zmínil název té knihy, mít myšlenky i na to, na co má myšlenky muž za každé situace.

Myslím, že v tom je jeden z návodu na fungující manželství, tedy alespoň na to naše. Pokusit se opustit svou bezstarostnost, flegmatičnost a bohémství a snažit se být spolehlivý, odpovědný a pragmatický. Pokud se to alespoň trochu daří, protože úplně se to nedaří nikdy, žena se automaticky stává více bezstarostná, flegmatická a bohémská. Je to jakési prolínání nebo potkávání se. A je to krásné, i když ne vždy to jde tak, jak by mělo nebo jak by si člověk přál.

Ale o čem to tady vlastně píšu, měl jsem psát o jídle a skončil u vztahů. Po tak dlouhém příspěvku mi vyhládlo. Jdu se po něčem podívat.

Po něčem sladkém ... :-)