Tmavé jezero se studenou vodou, na dně leží rašelina a když strčíte do vody ruku, má vaše kůže až tmavě červenou barvu. Končí horký den a za vysokými smrky, které rostou kolem jezera, zachází slunce. Paprsky jsou dlouhé, všechno kolem dostává stíny a celá scéna prostor. Slunce zapadá a na březích jezera je už stín. My jsme ale na slunci. A co je ještě lepší, jsme tady sami.
Plavu v jezeře a Míša sedí na okraji voru. Nohy má ve vodě a než se odpíchne a zajede pod hladinu, dívá se na mě, směje se a ptá se mě, jak moc mě ta voda studí. Nikam nechvátáme, je nám spolu dobře a oba dva dobře víme, jak hezká je to chvíle. Smýváme ze sebe únavu z celodenní cesty, kterou máme za sebou. Mnoho kilometrů v opuštěném pohraničí, výstup na nejvyšší horu okolí, dlouhá povídání o skutečném i neskutečném.
Chvilkami mi slunce zasvítí do očí a já tak vidím jen siluetu celé scény. Míša cákne rukou do vody a kapky se rozletí a září jako blýskavé korálky. A pak slunce zůstane jen napůl cesty za špičkou vysokého urostlého smrku a já si chci tuhle scénu zapamatovat do konce života. Zastavím se, zatajím dech a chvíli se vědomě soustředím. Tady a teď - v tomto místě a čase, s těmi pocity, které mám uvnitř. Navždy ho chci založit do fotoalba svého života a pevně ho svírat v náručí. Chci, aby tato fotka nechyběla mezi těmi, které si v hlavě prohlížím,když je mi smutno a špatně.
Chci, aby tato fotka byla ve filmu, který prý člověku proletí hlavou, když se blíží jeho konec. Tohle je jedna z těch chvil, kterou bych ve svém filmu postrádal...
Po roce spolu, znovu víkend jen pro nás. Těším se na tento víkend a zároveň v sobě bojuji s tím, že se mi nechce dobrovolně odjet od holek. Že se mi nechce dobrovolně rozdělit naši rodinu. Nakonec se vždy přesvědčím, jak moc je tento víkend důležitý. Pro mě a i pro něho.
Stavíme hráz, kterou budou chtít v životě protrhnout mnohá neštěstí a pohromy. Budujeme ji kamen po kameni. Někdy méně a někdy více úspěšně. Tento víkend jsme udělali více práce než za mnoho týdnů či měsíců.
Jsme si bližší.
A to je velká věc.
Žádné komentáře:
Okomentovat