Ludas page

Ten okamžik, ten jediný okamžik, kdy jsi mi očima řekla, že mě miluješ, mě naplnil na celý život. Seděli jsme vedle sebe, dívali se jeden na druhého a já na svých rtech ještě cítil tvůj polibek. Ta největší sdělení, ty nejzásadnější informace nepotřebují nikdy slova. Jejich emoce přesahují možnosti jazyka a tak je lepší mlčet. Najednou jsem věděl, že k životu už nepotřebuji víc. Že nikdy v životě už víc nedostanu a dostat víc ani nemohu. Že mám tu přednost zažít jedno z největších tajemství a zázraků na tomto světě. Zázraků, který mě stále nepřestává fascinovat. Zázraků, kvůli kterému jsou lidi ochotni se obětovat.

* * *

Fascinuje mě ten okamžik, kdy se ve dvou lidech, do té doby cizích, probudí cit silný tak, že se pro ně tím nejdůležitějším na celém světě stane objevování toho druhého. Že během krátké chvíle je jejich jediná touha být v přítomnosti toho druhého. Lačni dozvědět se vše, co prožili ještě předtím, než se potkali. Jako by předtím nežili plnohodnotným životem, spíše se jen soustředili na něco skutečného, co teprve přijde, nebo hledali a teď konečně nalezli. Právě ten okamžik, kdy přestáváme hájit a skrývat své vlastní soukromí, své city a své nejhlubší obavy a s rizikem dalšího zranění je navzájem svěřujeme, je okamžikem, kdy se stáváme jedním tělem, ještě dříve než k tomu dojde v doslovném slova smyslu.

Pro mne je to zázrak, který nedokážu vysvětlit knihou o vzniku a vývoji druhů, který nemohu spočítat, zvážit a změřit na centimetry a kila. A nejenom, že to nemohu spočítat či vysvětlit. Já přeci vím, co jsem prožil a prožívám, vím co jsem cítil a cítím. Je to něco, proč nevěřím, že svět kolem nás je jen to, co vidíme vlastníma očima. Věřím, že divadlo se odehrává nejen před oponou, ale i za ní.

* * *

Otevřeli se dveře třídy a já se letmo podíval. Vešla jsi a já jsem už kdesi hluboko uvnitř věděl, že se pro mě všechno změnilo. Nedokázal jsem se dívat jinam, i když to možná bylo neslušné. První den ve škole, první minuty a já už věděl, že budeš pro můj život důležitá. Díval jsem se na tebe a nechápal jsem, co mě tak zasáhlo. Dnes vím, že to bylo znamení, kterému jsem ještě tak moc dobře nerozuměl. Ty jsi se usmála, ale nevěděla jsi, co nás všechno spolu čeká. Nevěděla jsi, že spolu začneme za dva roky chodit a za dalších pět budeme manželé...

* * *

Učarovala jsi mi, sestro má, nevěsto, učarovala jsi mi jediným pohledem svých očí, jediným článkem svého náhrdelníku. Píseň písní - 4:9, Bible

Probuď se, vánku severní, přijď, vánku jižní, ať voní moje zahrádka, ať její balzámy proudí jak bystřiny, ať přijde do své zahrady můj milý a jí výtečné ovoce její. Píseň písní - 4:16, Bible