Ludas page

Když jsem šel dnes z města, kam jsem běžel v čase vyhrazeném polední přestavce něco koupit, přecházel jsem most, ten modrý u divadla. Podíval jsem se na Malši, která těsně před soutokem s Vltavou už dávno nepřipomíná tu zakřiklou uzounkou říčku a strnul jsem svým pohledem. V prostředí domů několik pater vysokých, působí rozhled do dálky, prostor, který řeka vymezuje, svěžím dojmem. Mám rád, když vídím obzor, prostor ničím nezastavěný. Mám rád, když stojím a přede mnou se otvírá dálka, která láká tak, že člověk touží mít křídla a přijmout výzvu ten prostor prozkoumat a naplnit.

Myslím, že volného obzoru si v následujících dnech užiji dost. Za pár hodin odlétáme do Řecka, na ostrov Rhodos. Po deseti letech se vracíme na místo naší svatební cesty, jen s tím rozdílem, že je nás o jednoho více. Dovolenou potřebujeme, cítím  to.

Až se vrátím, určitě o tom sem napíšu. Už teď vím, že bude co vyprávět...