Bílá krajina za okny rychlíku, slunce, které postupně nabírá sílu a ve mně naděje, že alespoň jedna ze dvou dnes psaných zkoušek bude úspěšná. Ve svém deníku nedávám moc prostoru škole, a když ano, pak jedině ve spojitosti s mými obavami a únavou z ní. Dnes udělám výjimku.
Rád bych napsal pár postřehů z jednoho předmětu právě končícího semestru. Nevím, zda se rozhodnout pro popis transformace mediálního trhu v naší zemi - tak překotné a tak odevzdaně kráčející do náruče bezedné komerce a k rukám nadnárodních mediálních koncernů - továren na povrchní a stejnorodý obsah. Nebo mám mluvit o historii publika, o tom, že média v našich životech dávno překonala roli zpravodajce nebo baviče. Že se stala běžnou součástí našich životů, něčím, co sociálně užíváme, aniž bychom si to uvědomovali. Že nám média rámcují strukturu dne a poskytují uklidňující pocit pravidelně se opakujících rituálů? Ne, rozhodnu se raději pro marketingovou komunikaci v masových médiích, která stejně jako většina ostatních předmětů hledí na současný stav společnosti a médií s velkou dávkou kritiky.
Víte, že se po 500 letech od vynálezu knihtisku vracíme znovu do doby, kdy je text postupně vytlačován obrazem? Obrazová složka dnes dominuje na všech úrovních. Noviny jsou barevnější, s čím dál většími obrázky, v kurzu jsou monitory a televize s co největší úhlopříčkou, o zvětšujících se displayích mobilních telefonů ani nemluvě. Zatímco v 30. letech minulého století neobsahovala reklama na šampón Schwarzkopf, s výjimkou malého loga, žádný obrázek, jen text. V 50. letech pak dvě siluety hlav a fotku obalu. To vše zabíralo maximálně 30% z celé reklamy. Vše ostatní byl jen text vysvětlující vlastnosti kosmetiky a důvod, proč si ji koupit), dnes je tato reklama jeden velký obrázek bez textu, někdy je přidán slogan a logo firmy. Důležitá je emoce, image, text netřeba - stejně ho nikdo nečte.
Tato tendence se dá vysledovat na všech frontách. Když v 60. letech udělala reklamní agentura DDB (i dnes jedna z nejznámějších) revoluční reklamu na Volkswagen Beetle, pak její revolučnost byla v nevyužití okolní plochy k textu. Stačila jen poloprázdná strana a v rohu malá fotka auta s logem "thing small". Revoluce byla na světě. Dnes běžná praxe. V televizi se rozmáhá infografika, počítačové systémy spějí z textového do plně grafického prostředí a podíl textu ve všech médiích trvale klesá.
Největší podíl obrázků v periodikách mají bulvární deníky a časopisy. Víte, že to jsou u nás nejprodávanější tiskoviny? Pro bulvární média, která mají největší podíl obrazového materiálu na úkor textu, jsou typické tyto znaky:
větší názornost - zjednodušování a povrchnost
větší rychlost - témata se střídají, touha po tom, aby se něco neustále dělo
větší dynamika - statické obrázky nestačí, čím více akce, tím lépe
důvěrnější témata - nahlížení lidem do soukromí, sex a nahota prodávají noviny
větší průbojnost - obhroublejší a agresivnější témata i vyjadřování
větší blízkost - události, které nejsou v naší bezprostřední blízkosti, nás nezajímají
kratší délka - co je delší, nudí, střihy v klipech, reklamách a filmech se zkracují
Proč to ale všechno píšu? Protože tato tendence bulvarizace obsahů a změny komunikace z textové do obrazové jdou ruku v ruce s tím, jak myslíme a jak žijeme. Jsem přesvědčen, že nás tento trend ovlivňuje více, než jsme si ochotní připustit.
Rád bych napsal pár postřehů z jednoho předmětu právě končícího semestru. Nevím, zda se rozhodnout pro popis transformace mediálního trhu v naší zemi - tak překotné a tak odevzdaně kráčející do náruče bezedné komerce a k rukám nadnárodních mediálních koncernů - továren na povrchní a stejnorodý obsah. Nebo mám mluvit o historii publika, o tom, že média v našich životech dávno překonala roli zpravodajce nebo baviče. Že se stala běžnou součástí našich životů, něčím, co sociálně užíváme, aniž bychom si to uvědomovali. Že nám média rámcují strukturu dne a poskytují uklidňující pocit pravidelně se opakujících rituálů? Ne, rozhodnu se raději pro marketingovou komunikaci v masových médiích, která stejně jako většina ostatních předmětů hledí na současný stav společnosti a médií s velkou dávkou kritiky.
Víte, že se po 500 letech od vynálezu knihtisku vracíme znovu do doby, kdy je text postupně vytlačován obrazem? Obrazová složka dnes dominuje na všech úrovních. Noviny jsou barevnější, s čím dál většími obrázky, v kurzu jsou monitory a televize s co největší úhlopříčkou, o zvětšujících se displayích mobilních telefonů ani nemluvě. Zatímco v 30. letech minulého století neobsahovala reklama na šampón Schwarzkopf, s výjimkou malého loga, žádný obrázek, jen text. V 50. letech pak dvě siluety hlav a fotku obalu. To vše zabíralo maximálně 30% z celé reklamy. Vše ostatní byl jen text vysvětlující vlastnosti kosmetiky a důvod, proč si ji koupit), dnes je tato reklama jeden velký obrázek bez textu, někdy je přidán slogan a logo firmy. Důležitá je emoce, image, text netřeba - stejně ho nikdo nečte.
Tato tendence se dá vysledovat na všech frontách. Když v 60. letech udělala reklamní agentura DDB (i dnes jedna z nejznámějších) revoluční reklamu na Volkswagen Beetle, pak její revolučnost byla v nevyužití okolní plochy k textu. Stačila jen poloprázdná strana a v rohu malá fotka auta s logem "thing small". Revoluce byla na světě. Dnes běžná praxe. V televizi se rozmáhá infografika, počítačové systémy spějí z textového do plně grafického prostředí a podíl textu ve všech médiích trvale klesá.
Největší podíl obrázků v periodikách mají bulvární deníky a časopisy. Víte, že to jsou u nás nejprodávanější tiskoviny? Pro bulvární média, která mají největší podíl obrazového materiálu na úkor textu, jsou typické tyto znaky:
větší názornost - zjednodušování a povrchnost
větší rychlost - témata se střídají, touha po tom, aby se něco neustále dělo
větší dynamika - statické obrázky nestačí, čím více akce, tím lépe
důvěrnější témata - nahlížení lidem do soukromí, sex a nahota prodávají noviny
větší průbojnost - obhroublejší a agresivnější témata i vyjadřování
větší blízkost - události, které nejsou v naší bezprostřední blízkosti, nás nezajímají
kratší délka - co je delší, nudí, střihy v klipech, reklamách a filmech se zkracují
Proč to ale všechno píšu? Protože tato tendence bulvarizace obsahů a změny komunikace z textové do obrazové jdou ruku v ruce s tím, jak myslíme a jak žijeme. Jsem přesvědčen, že nás tento trend ovlivňuje více, než jsme si ochotní připustit.
Žádné komentáře:
Okomentovat