Ludas page

Venku je konečně zima. Trochu sněhu a mráz, až člověka pálí tváře a bolí, když se zprudka nadechne. Prý se zase oteplí a na Vánoce bude pršet a počasí připomínat spíše podzim. Říkám si, že je to vlastně úplně jedno. Ano, idyla a představa typických českých Vánoc tím utrpí, ale jinak nic. Znovu je zde možnost trochu zvolnit, trochu si odpočinout a trochu načerpat nové síly. A že to tentokrát potřebujeme opravdu nutně, o tom není pochyb. Nemám pochyb ani o tom, že vy si potřebujete oddychnout také.

Dnes ráno jsem četl rozhovor s jedním knězem, který říkal, že zatímco klasické vánoce Štědrým dnem teprve začínaly a v klidu a rozjímání se prožívaly až ke Třem králům. Dnes je hlavní váha Vánoc položena na dobu před nimi a po třech volných dnech vánočních svátků to pro většinu lidí končí. O tom, že Vánoce jsou začátkem čehosi, co končí Velikonocemi, které většina z nás vnímá jen jako svátek jara, už ani nemluvím. Ale ta myšlenka o Vánocích jako o něčem delším, než jen o třech volných dnech, mě zaujala. Uvědomil jsem si, že dnešní doba, zaměřená tolik na výkon, dokázala z Vánoc udělat něco stejně instantního, jako z ostatních zážitků. Už tu nejsou Vánoce, jako svátky klidu a míru, ve kterých se nám narodil Spasitel, už je tady jakýsi fakultativní výlet. V určenou dobu je sraz u hotelu (otevírací doby supermarketů a slevy e-shopů), pak nasedneme do autobusu (fronty u kasy, vánoční večírky) a objíždíme rychle památky, něco fotíme kvapně na místě a někde jen projedeme a fotíme alespoň z oken autobusu (tři dny vánočních svátků). Po náročném dni přijíždíme na to samé místo, ze kterého jsme ráno vyjeli. Neposunuli jsme se ani o kousek. Výlet končí, na fotografiích se sice usmíváme, ale jinak jsme naprosto vyčerpaní.

A tak si slibuji, že chci plavat proti proudu té záplavy komerce kolem, nedívat se jen před sebe, ale zvednout hlavu a vidět obzor a s ním i zlatou zář, která se tam objevuje. Odklidit někam mobily, diáře, slova musím nebo nemám čas, a pokusit se zvolnit, zastavit se a vnímat Vánoce jako dar. Dar, který mohu buď promarnit a vystoupit po svátcích z onoho pomyslného autobusu na tom samém místě nebo který mohu využít a objevit se po svátcích trochu dál. Dál ve svých zkušenostech a zážitcích s těmi, které mám nejraději, dál ve svém opatrném poznávání toho, který se narodil, aby nesl tíhu světa i tíhu starostí každého z nás ...

Poplavete se mnou?