Ludas page

Tento rok si na začínající podzim nemůžeme stěžovat. V mnohém překonává jarní měsíce, je vlídný, slunečný a romantický. Minulý prodloužený víkend byl skvělý. V pátek jsme byli s kamarády na výletě v Novohradských horách a pak strávili hezký večer na návštěvě přejídáním pizzou nejrůznějších tvarů a chutí :-). Následující sobotu a neděli jsme chtěli strávit tím nejobyčejnějším způsobem. Nikam necestovat, ponořit se do rutiny a zvlášť v neděli už být jen a jen spolu doma. Něco totiž končilo a my se snažili dělat i sami před sebou, že to zase až tak velká změna není.V pondělí po víkendu se Iva vrátila po rodičovské dovolené znovu do práce a v našem zaběhlém rodinném pořádku nezůstal kámen na kameni.

Na konci roku 2004 zůstala Iva jako nastávající maminka s rizikovým těhotenstvím doma. Od té doby, pouze jednou s roční pracovní přestávkou, zůstávala doma a tvořila zázemí rodiny. A já jsem si za těch osm let zvykl to, že když kdykoliv přijedu domů, čeká tam na mě, je uklizeno, uvařeno a tak. Míša a potom Verunka trávily ta léta s Ivou doma, ponoření do her a radovánek. Iva děti vyzvedávala a odvážela ze všech možných aktivit, později v případě Míši i do školky a školy. Učila se s Míšou, jezdila s dětmi k doktorům, jezdila po úřadech a dělala mnoho dalších věcí, které pořádně ocením až teď.

Život jde dál, my otáčíme list a s ním přichází další kapitola. Hledáme na ní nějaká pozitiva a tím největším jsou peníze. Ano, to slovo, které zní zároveň depresivně i magicky přitažlivě. Když jich člověk má hodně, je to problém a když jich má málo, je to také problém. Ale co je to hodně a co je to málo?

Každopádně se těšíme z toho, že pro nás přestane být problém dojet nějak na výlet, na lyže, koupit nádrž nafty do auta navíc. Že nebude problém dojít si na večeři, zajet si do Rakouska do bazénu nebo koupit dětem boty, které se nám líbí.

Máme za sebou šťastné období. Kéž by bylo to nastávající přes všechno nové, co se sebou přináší, také takové...