Psáno 31. 5. 2022
Letošní duben byl neuvěřitelně studený. Spoustu lidí, kteří už přehodili na svých vozech zimní kola za letní, si znovu zkusili, jaké to je, jezdit na nich na sněhu.
Ale letošní první pololetí je ve znamení dvou velkých událostí. Jednu máme s úlevou úspěšně za sebou a na druhou se připravujeme. Ale ještě, než se k nim dostanu, zastavím se nad dalším fenoménem letošního jara…. :-)
Poslední dobou se nám tu rozmohl takový nešvar :-), jak by řekl klasik Jára Cimrman. Náš Míša tak nějak cestuje za celou rodinu. Když se vrátil z březnových lyží na slovenském Chopku, odjel na dubnová kola do Orlických hor, aby to zakončil právě květnovým Erasmem v Rumunsku. Ze všeho je nadšený, spokojený, skotačivě poznává svět a moc si to užívá. Máme radost z jeho radosti a snažíme se nemít starost. A protože je to syn svého otce, s radostí po návratu vypráví, ukazuje nám na televizi fotky a sdílí své dojmy. Mám to rád jak v roli vyprávějícího, tak posluchače.:-)
Za sebou máme další svatbu, kterou jsme s Ivou připravovali. Znovu celý obřad, komunikaci se všemi, vymýšlení programu a originálních prvků, výběr a cvičení písní s dětmi i dospělými, točení a tvorba svatebního videa a kdo ví, čeho všeho. Nevěstu známe od miminka, takže skoro rodinná svatba. Zváni jsme byli k svatebnímu stolu a tancovali na večerní párty až do půlnoci. Krásná bublina, které nepraskla, protože ji mám uloženou hodně hluboko.
Protože ženich není zpěvák, napadla mě taková kulišárna. Po vzoru jedné scény z filmu Láska nebeská jsme ženichovi nechali napsat na velké listy A2 slova jedné z písní, ve které se zpívalo:
" …chcete se brát, v dobrém i zlém za sebou pevně stát a ve dvou cestou jít, chcete se vzít….".
Ve finále písně najednou ženich vstal, k mírnému zděšení nevěsty, která nevěděla nic o tajné domluvě a našich zkouškách se ženichem, stoupl si před celý sál a před nevěstu, vzal si nenápadně papíry od kolemstojící skupiny a začal je ukazovat na při písni nevěstě.
No a my změnili text na:
" …chci si tě brát, v dobrém i zlém za tebou pevně stát a ve dvou cestou jít, chci si tě vzít….",
a nevěsta plakala a ženich taky a pár lidí z kapely a hodně lidí v sále. No řekněte, co by to bylo za svatbu, když by se na ní nebrečelo? :-)
A co je tou druhou událostí? Pomalu se blížíme k naší vysněné a tolikrát odkládané cestě. Až se mi tají dech, co nás čeká….
Žádné komentáře:
Okomentovat