Ukázky z Amerického deníku - 20.6.2022
Asi čekáte, jaký ten New York vlastně je? Frank Sinatra, rodák z Hobokenu, odkud vyrážíme a kde má na nábřeží svou sochu, o něm zpívá:
"Začněte šířit zvěsti,
že dnes odjíždím.
Chci toho být součástí - New York, New York…
Chci se probudit ve městě, které nespí…"
I my jsme se rozhodli být také alespoň na chvíli součástí tohoto města. S tím spaním je to ale jinak, ať si město klidně nespí, my budeme raději spát … a rádi.:-) Proto jsme také ubytovaní v klidné čtvrti v New Jersey.
V tomhle neuvěřitelném městě se nedá za několik dní stihnou vidět vše, možná tak za několik let. Ale my jsme ani neměli ambici vidět vše, vždy jsme si nechali místo pro změnu plánu nebo pro možnost nechat se překvapit. A to se taky dělo!
Hned první výlet do New Yorku vedl na jižní část ostrova Manhattan. Tady vše začalo. Odtud se začal Manhattan rozrůstat. Na jeho dolní části je dokonce radnice, která byla při dostavbě obložena zezadu jen pískovcem, protože se nepočítalo s tím, že by se někdy za ní ještě stavělo. Po několika letech město nechalo radnici obložit i vzadu, protože bylo jasné, že tady se stavět bude. Dnes se táhne neuvěřitelná zástavba celým Manhattanem, který patří mezi nejzalidněnější oblasti svět, dalších 10 - 15 kilometrů. Vystoupili jsme na místě, kde ještě v roce 2001 stála Dvojčata, symbol tohoto města, která se stala cílem děsivého teroristického útoku. Tehdy jsem stál u televize a díval se na tu hrůzu, a když narazilo další letadlo do druhé věže, věděl jsem, že svět už nebude jako dřív. Do té chvíle to vypadalo jako nehoda, pak už ne. Zemřelo zde skoro 3000 lidí, z toho dva Češi a to byl ještě zázrak, protože útok přišel před devátou hodinou, kdy ještě spoustu lidí nebylo ve své kanceláři. Každopádně se tady po letech řešilo, co by mělo být na místě dvojčat. Vzniklo mnoho návrhů, ale nakonec vyhrál pomník obětem v přesném tvaru základů obou staveb. Přijdete a vidíte prázdnou jámu, ze všech stran vytéká voda, která do té obrovské jámy padá a uprostřed té jámy je temná díra, kam odtéká ta všechna voda jako symbol ztracených životů. Kolem dokola jsou napsána jména všech obětí. Už samotná zastávka metra Oculus je architektonický skvost vyjadřující bájného ptáka Felixe vstávajícího z popela. Celé místo je plné stromů a šumicí vody, takže zaniká hluk města kolem. Poblíž je i muzeum této události a všechno působí důstojně a samozřejmě smutně. Určitě stojí za návštěvu.
Za samostatnou kapitolu stojí kostely v zástavbě mrakodrapů. Kdysi velikáni jsou dneska drobečky, ukazující na to, že ne všechno se dá koupit. Jako třeba kostel Trinity church se hřbitovem, kde musí mít každý metr pro developera cenu zlata. Tady je krásně a nechce se nám pryč. Nebo kostel svatého Tomáše či Patrika nám nabízel v horkých dnech a ruchu venku chvíli pro posezení v klidu a v příjemném chladu. Rádi jsme toho využili.
Touláme se ulicemi, když se podíváme nahoru, všude obrovské budovy rostoucí až do nebe. Přijíždíme na slavnou Wall Street, stále největší a nejdůležitější burzu světa - světové finanční centrum. Kdyby to tady krachlo, budou se hroutit ekonomiky všech států světa. Víte, že se tato oblast miliardových obchodu a nekonečného bohatství jmenuje po zdi (anglicky Wall), kterou zde nechali v roce 1653 postavit holandští obchodníci, aby se chránili proti nájezdům indiánů a anglických kolonistů?
Jedním ze slibovaných bodů programu měla být návštěva Čínské čtvrti. Hlavně díky Míšovi objevujeme v posledních dvou letech asijskou kuchyni. Tak jsme prošli zase hvězdnou bránou a objevili se v ulici, kde bylo více lidí se šikmýma očima než s těma našima. Nápisy, které jsme nepřečetli, všude stánky s ovocem, z nichž jsme znali jen část, lampionky nad ulicemi a spoustu možností k jídlu. Míša si už předem zjistil restaurace v okolí a jejich recenze a tak jsme šli na jisto. Jídlo bylo výborné, jen některá na nás s Ivou trochu víc pálivá. Ještě jsme si nesli část jídla zabaleného domů. Čínská čtvrť je zážitek! Bez přehánění, máte opravdu pocit, že jste někde v Asii.
Brooklynský most jsme chtěli vidět nejen kvůli Spider-manovi, kterého s ním máme spojeného, ale hlavně kvůli jeho neuvěřitelné monumentálnosti. Otevřen byl v roce 1883 a už při otevření se na něj přišlo projít na 150 tisíc lidí. Spojuje Manhattan s další části New Yorku - Brooklynem a pak i s Long Islandem. A jsme zase u Velkého Gatsbyho, tenhle most si zahrál v tolika filmech! Než dojdete do půlky, máte za sebou více než kilometr! Mohutné pilíře, doslova tisíce kilometrů ocelových lanek spletených do mohutných lan. Je to krásná a působivá stavba, která má promenádu pro pěší nad úrovní aut, takže jdete a auta jezdi po obou stranách pod vámi. Zapadá slunce, fotíme se s hradbou mrakodrapů v pozadí. Nestihli jsme cestu lodí, tak ji přesuneme na zítra.
Cestou zpátky se rozhodneme vzít to kolem vody a posedět společně znovu na nábřeží v Hobokenu. Sedíme, povídáme, smějeme se a vychutnáváme ledové Latte ze Starbucks. Tady není takové horko, fouká od oceánu a je tu krásně. Za tmy dorážíme domů. Přesto, že jsme používali metro, jak se dalo, máme v nohách hodně kilometrů.
Ale už teď se těšíme na další den...
Žádné komentáře:
Okomentovat