Ludas page

Za sebou máme další Vánoce. Krásné a pohodové, ale vykoupené tím shonem před nimi. Asi nejvíce kvůli vánočnímu koncertu, na kterém se každoročně podílíme a prací pro Adru, které je v této době spousty. Všechny možné trhy, zpívání v domově pro seniory, pořádání akcí jako Mikulášská besídka atd. Ano, většinou jde o Ivy práci, ale nakonec se na většině těch akcí nějak více či méně podílíme. Na nějaké pečení nebo vánoční usebrání tak nezbývá mnoho času. Byli jsme šťastní za sehnané dárky a nákup stromečku přes polední pauzu. V průběhu listopadu a zvlášť prosince se nám do toho všeho ještě sešly realizace plánovaných prací na domě. Zateplení štítové stěny kvůli problému s průsakem vody přes prasklou původní fasádu (takže sedmi metrové lešení a rozebrání části pergoly), dále instalace fotovoltaické elektrárny a rozvodů k tomu potřebných (kopání pozemku pro pokládání kabelů, práce venku i uvnitř domu) a dále i přestavba Verunky pokojíčku z dětského na dospělejší “studentský” styl (vyklizení pokoje, malování, nákup a pokládání koberce, atd).

Ale nakonec vše dobře dopadlo, pečení cukroví a vánoček zajistily naše zlaté babičky, dárky jsme koupili spíše dražší, ale zato malého počtu, takže se to dalo poshánět a všechno si tak nějak na poslední chvíli hezky sedlo. Na Štědrý večer u nás byli naši a Ivy bratranec, takže tradice až na jednu novotu, které se budu věnovat za chvíli. Atmosféra pokojná a myslím, že i díky válce na Ukrajině si všichni tak nějak více uvědomují, že ne všechny věc jsou samozřejmé, a že je opravdu za co děkovat.

Tou zmiňovanou novotou v předchozím odstavci je fakt, že už několik měsíců je nás docela často na domečku pět. O jednoho víc, tedy o jednu víc. Míša má totiž holku!

Když jsme letos odlétali z Ameriky zpět do Evropy, říkali jsme si s Ivou, kolikrát a jestli vůbec ještě poletíme nebo pojedeme někam spolu jako rodina na dovolenou. Říkali jsme si, že Míša odejde na vysokou, že bude mít třeba holku, se kterou bude chtít být a trávit čas (bez přítomnosti rodičů) a netušili jsme, že do 14 dnů od našeho návratu se něco z toho stane.

Za chvíli to bude už půl roku, co nám Míša představil svoji Lindu, spolužačku ze třídy, se kterou teď tráví většinu času a my s Ivou - spolužáci ze třídy - se tomu prostě nemůžeme divit. :-) Stejně tak se nemůžeme divit, jak intenzivní jejich vztah hned od začátku je, protože my jsme to takhle měli taky. Spoustu lidí nám tehdy říkalo, že to přeháníme, ale my to jinak neuměli a neumíme. Jsme spolu dodnes a jsme spolu šťastní. Takže teď držíme našim mláďatům palce! Linda je introvert, což je pro naši rodinu docela nová zkušenost. Všichni jsme spíše nebo naprosto extroverti. Ale měsíce běží a Linda už s námi brebentí a jsme za ni moc rádi.

Linda s Míšou odjeli na pár dní do polského Krakova a my s Verunkou na českou Šumavu. :-) Prožili jsme dva dny s rodinkou mé sestry. Bylo to moc fajn, Honza dělal nepřekonatelný srnčí guláš, děti společně blbly a my měli čas si zase po delší době popovídat.

Silvestr jsme strávili trochu netypicky a trochu neplánovaně doma s Verunkou. Neplánovaný bonus, který se asi už nezopakuje. Veru strávila spokojeně den s kamarádkami, my odpoledne navštívili naše, ale večer jsme už byli spolu a měli společnou pohodu.

Na první den nového roku jsme se vzbudili do jarního dne. Teploty ke 20 stupňům ve stínu přepisovaly historické tabulky a já začal nový rok prací - natíráním krovu, ke kterému mám díky opravě fasády postavené lešení. Skvělá příležitost, která se už neuvidí. A navíc, v teplotách typických pro začátek května.

Ale zbylo dost času na lenošení v lehátkách na zahradě, na čtení knížek a kafe na terase. Prostě krásný a povedený začátek roku a zároveň první jarní den…:-)