Noc je temná, chladná a mně hoří na stole svíčka. Jakoby právě ta měla ochránit mě i celou mou velkou rodinu od všeho zla, co chodí světem. Je pátek, slunce dávno zapadlo, a Židé si na celém světě přejí “Shabbat shalom” (pokojnou sobotu).
Před rokem jsme jeli do Chorvatska. Protože naši hodní kamarádi byli v té době na dovolené, domluvili nám iniciativně spaní u svého dobrého kamaráda. Byli jsme trochu nesví, neznali jsme ho ani trochu. Svobodný kluk kolem třicítky. Hmm. Uvidíme.
Přijeli jsme, zaparkovali a on nás už vítal. Milý, usměvavý, nesmělý a plachý. A my, čtyři, s malými dětmi, v jeho malém bytečku. Seděli jsme do noci, povídali a děti spaly vedle nás na rozloženém gauči. Brzy ráno jsme se potichu balili a přestože jsme ho prosili, aby spal, vstal a vyprovázel nás. Prý, abysme se za rok, až zase pojedeme k moři, ukázali. Prý u něj můžeme znovu kdykoliv spát. Odjížděli jsme a měli jsme s Ivou v srdci zvláštní smutek. Měli jsme pocit, že jsme toho s ním prožili mnohem více, než jen jeden večer. Takové souznění duší.
A ten zvláštní smutek mám v sobě znovu. Řekl, abychom přijeli znovu, ale já jsem se dnes dozvěděl, že už se nikdy neuvidíme. Dneska zemřel Aleš v bolestech v Mariborské nemocnici na rakovinu. Teprve po sedmi dnech od hospitalizace. Je mi z toho tak smutno. Chci jeho existenci zachytit ve svých vzpomínkách a ve vašich myšlenkách. Mám pocit, že si zaslouží víc, než aby na něj lidé vzpomínali, ale já pro něj už víc udělat nedokážu.
Nejsem smířený se smrtí a obdivuji každého, kdo to dokáže. A jde to vlastně, smířit se s něčím tak nesmiřitelným? Jak vůbec mohu přijmout něco tak nepřijatelného?
“Prach jsi v a v prach se obrátiš.” (Bible, Genesis)
„Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít. (J.R.Tolkien)
„Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly.“ (W. Shakespeare)
„Ustavičně se bát smrti je krutější než zemřít.“ (Seneca)
„Kdož ví, zda není život umíráním a smrt životem?“ (Euripides)
„Naděje umírá poslední.“ (české přísloví)
Když přišel Ježíš k domu představeného synagogy a uviděl veliký rozruch, všechny plačící a hlasitě naříkající, vešel dovnitř a řekl jim: "Proč ten rozruch a pláč? To dítě neumřelo. Jen spí." (Bible, Marek)
Žádné komentáře:
Okomentovat