Asi před čtrnácti dny mě zaujala zpráva britského Guardianu, citovaná naším veřejnoprávním rozhlasem.
Opilý řidič kamiónu vyjel ze silnice a naboural. V nastalé panice se snažil zakrýt škodu a uniknout policii. Všiml si asi 200 metrů vzdáleného vánočního betlému v živé velikosti. Doběhl k němu a snažil se vydávat za jednu z biblických postav. Ve zprávě ještě stálo, že policisté viníka rychle odhalili a zatkli, protože do biblického výjevu nezapadal.
To je jistě vděčná zpráva pro noviny v předvánočním čase. Trochu neuvěřitelná, trochu humorná. Mně na ní ale zaujala hlavně ta část o odhalení nešťastného řidiče, protože, jak můžeme číst, mezi ty postavy shromážděné v betlémském chlévě nezapadal.
Ale jak jsme na tom my? Jak moc jsme, řečeno moderním slovem, kompatibilní s tímto příběhem. A jak dlouho by trvalo, než by i nás někdo mezi postavami našel, protože se mezi ně nehodíme?
Příběh o narození malého Ježíše, který si připomínáme, se stal před 2 tisíci lety. Navíc se odehrál v jiné zemi a v jiné kultuře. Málo příběhů je nám tak vzdálených. Přesto je zde něco univerzálního, co nás znovu a znovu k Betlému přivádí.
Ten příběh přináší naději. Přesto, že tehdejší Palestina je okupovaná země, přesto, že dochází k plánovanému vraždění dětí, uniká ona betlémská trojice všem nástrahám. Přesto, že jsou kvůli sčítání lidu všechny ubytovací kapacity obsazené, nachází nakonec místo v chlévě. Přesto, že okolnosti jsou naprosto zoufalé, upocené, špinavé, nehygienické, tu noc se rodí nový člověk. A každý nový život je čistý list a naděje, že právě tento malý človíček dokáže jednou velké věci.
Ten příběh nám ukazuje, že zlo nemá sílu pravdu a lásku zastavit, jakkoliv to zní pateticky. Má sílu oboje ničit, ale ne zničit úplně. Důkazem je jak Ježíšovo narození, tak jeho smrt. V obou případech šlo o to, jak zprávu o naději zastavit. V obou případech se to nepovedlo.
Důkazem je, že i dnes, v roce 2015, píšu tyto řádky, abych připomenul narození Toho, který přišel ukázat a představit lásku a charakter Boha a který je pro více než 2 miliardy lidí na naší planetě nejvyšší morální autoritou.
Přeji Vám krásné vánoční svátky, hodně požehnání a pokoj.
Bible, Lukáš 2. 10-11
„Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi. Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel – váš Mesiáš a Pán”.
Opilý řidič kamiónu vyjel ze silnice a naboural. V nastalé panice se snažil zakrýt škodu a uniknout policii. Všiml si asi 200 metrů vzdáleného vánočního betlému v živé velikosti. Doběhl k němu a snažil se vydávat za jednu z biblických postav. Ve zprávě ještě stálo, že policisté viníka rychle odhalili a zatkli, protože do biblického výjevu nezapadal.
To je jistě vděčná zpráva pro noviny v předvánočním čase. Trochu neuvěřitelná, trochu humorná. Mně na ní ale zaujala hlavně ta část o odhalení nešťastného řidiče, protože, jak můžeme číst, mezi ty postavy shromážděné v betlémském chlévě nezapadal.
Ale jak jsme na tom my? Jak moc jsme, řečeno moderním slovem, kompatibilní s tímto příběhem. A jak dlouho by trvalo, než by i nás někdo mezi postavami našel, protože se mezi ně nehodíme?
Příběh o narození malého Ježíše, který si připomínáme, se stal před 2 tisíci lety. Navíc se odehrál v jiné zemi a v jiné kultuře. Málo příběhů je nám tak vzdálených. Přesto je zde něco univerzálního, co nás znovu a znovu k Betlému přivádí.
Ten příběh přináší naději. Přesto, že tehdejší Palestina je okupovaná země, přesto, že dochází k plánovanému vraždění dětí, uniká ona betlémská trojice všem nástrahám. Přesto, že jsou kvůli sčítání lidu všechny ubytovací kapacity obsazené, nachází nakonec místo v chlévě. Přesto, že okolnosti jsou naprosto zoufalé, upocené, špinavé, nehygienické, tu noc se rodí nový člověk. A každý nový život je čistý list a naděje, že právě tento malý človíček dokáže jednou velké věci.
Ten příběh nám ukazuje, že zlo nemá sílu pravdu a lásku zastavit, jakkoliv to zní pateticky. Má sílu oboje ničit, ale ne zničit úplně. Důkazem je jak Ježíšovo narození, tak jeho smrt. V obou případech šlo o to, jak zprávu o naději zastavit. V obou případech se to nepovedlo.
Důkazem je, že i dnes, v roce 2015, píšu tyto řádky, abych připomenul narození Toho, který přišel ukázat a představit lásku a charakter Boha a který je pro více než 2 miliardy lidí na naší planetě nejvyšší morální autoritou.
Přeji Vám krásné vánoční svátky, hodně požehnání a pokoj.
Bible, Lukáš 2. 10-11
„Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi. Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel – váš Mesiáš a Pán”.
Žádné komentáře:
Okomentovat