Jsou to asi dva roky, kdy se k nám dostal nápad, zkusit uspořádat nějakou dobročinou akci. S pořádáním akcí máme docela zkušenosti, Iva může využít spoustu zkušeností z práce a tak jsme si s tou myšlenkou pohrávali.
Čekali jsme jen na správný čas a správný nápad a pak jsme se do toho pustili. Plánování začalo koncem léta minulého roku a organizační porady už od podzimu. Z mnoha důvodů nám jako nejlepší formát pro dobročinnou akci připadalo uspořádat dnes tolik oblíbený charitativní běh. A protože Iva je dobrovolnicí humanitární společnosti ADRA a spousta našich kamarádů taky, vznikl nápad na ADRA běh!
Začali jsme kolem sebe hledat lidi, kteří by se pro tento projekt nadchli a také důvod, pro který by se nadchli. A k našemu překvapení bylo těch lidí kolem nás nakonec docela dost. Chtěli jsme vybrat peníze pro někoho konkrétního, někoho, kdo má svůj příběh a je místní. Díky pomoci Nadace ADRA jsme si našli sedmiletého Martínka z Týna nad Vltavou, který se narodil s těžkou psychomotorickou retardací. Chlapeček, který nemluví, nechodí, neleze, nemůže se sám najíst a ve všem je odkázán na pomoc své maminky samoživitelky, se nám zdál jako dostatečně silný příběh, pro který stojí za to sehnat peníze na léčebnou kůru, lázně nebo cvičební pomůcky.
Postupovali jsme krok za krokem a další fází přípravy bylo hledání vhodného místa a termínu, kde a kdy běžet, a také sponzory a způsoby propagace. Stále živé jsou vzpomínky na procházení zasněženou Stromovkou nebo objevování tajů Facebookové propagace. Všechno bylo poprvé, všechno bylo nové. Třeba všemožná povolení a razítka od různých odborů města, policie nebo od OSA. Díky Ivě mělo ale všechno po vzoru projektových řízení svůj organizační řád, jasnou zodpovědnost konkrétních lidí v týmu a přesné časové termíny.
Měli jsme spoustu obav. Kolik přijde lidí? A přijde vůbec někdo? Nebude nakonec dobrovolníků více než samotných běžců? Jak budou fungovat registrace? Co koupit běžcům a co vítězům? Budeme dávat všem medaile? Podaří se nám dobře označit trať? Bude fungovat aparatura? Jaký bude doprovodný program pro děti? Nestane se nějaký úraz? A nezapomněli jsme na nějaké úřední povolení? Těch otázek a strachů s nimi spojených byly stovky a tak jsme se snažili udělat všechno, co jsme mohli a se zbytkem všech starostí doufali v pomoc toho hlavního Organizátora.
Naše plánování se stávalo více a více reálným, až se stalo v neděli 27. května skutečností. Výsledkem bylo přes 40 dobrovolníků, přes 170 běžců a vybraných více než 50 000,- Kč (k dnešnímu dni přes 53 tisíc)!
Když se spočítaly peníze a vyhlašovala se vybraná částka, měli jsme pocit, že jsme se stali svědky zázraku! Něco takového jsme nečekali ani v nejoptimističtějších snech. Naše odhady byly nejprve do deseti tisíc, později do dvaceti tisíc. Stejně tak i naše odhady běžců byly nejprve do padesáti a pak do sta běžců. Vše bylo lepší, než jsme vůbec doufali. Stejně tak i nádherné počasí, které jen podpořilo celé naše snažení.
Po celé hektické neděli jsme měli obrovskou radost z dobře vykonané práce. Seděli v horký podvečer vyčerpaní doma pod pergolou a vzpomínali na všechny reakce nadšených lidí a také na atmosféru, kdy se po skončení akce lidé ani moc nechtěli rozcházet. Ten pocit, že vynaložené úsilí, čas i peníze stály za to. Ten pocit, že celý běh nebyl jen bláznivý sen určený předem k neúspěchu. Ten pocit užitečnosti a sounáležitosti, kterou jsme my všichni v tričkách s logem ADRA spolu měli, stojí za to zažít znovu.
Takže zase příště na ADRA běhu České Budějovice v roce 2019!
Čekali jsme jen na správný čas a správný nápad a pak jsme se do toho pustili. Plánování začalo koncem léta minulého roku a organizační porady už od podzimu. Z mnoha důvodů nám jako nejlepší formát pro dobročinnou akci připadalo uspořádat dnes tolik oblíbený charitativní běh. A protože Iva je dobrovolnicí humanitární společnosti ADRA a spousta našich kamarádů taky, vznikl nápad na ADRA běh!
Začali jsme kolem sebe hledat lidi, kteří by se pro tento projekt nadchli a také důvod, pro který by se nadchli. A k našemu překvapení bylo těch lidí kolem nás nakonec docela dost. Chtěli jsme vybrat peníze pro někoho konkrétního, někoho, kdo má svůj příběh a je místní. Díky pomoci Nadace ADRA jsme si našli sedmiletého Martínka z Týna nad Vltavou, který se narodil s těžkou psychomotorickou retardací. Chlapeček, který nemluví, nechodí, neleze, nemůže se sám najíst a ve všem je odkázán na pomoc své maminky samoživitelky, se nám zdál jako dostatečně silný příběh, pro který stojí za to sehnat peníze na léčebnou kůru, lázně nebo cvičební pomůcky.
Postupovali jsme krok za krokem a další fází přípravy bylo hledání vhodného místa a termínu, kde a kdy běžet, a také sponzory a způsoby propagace. Stále živé jsou vzpomínky na procházení zasněženou Stromovkou nebo objevování tajů Facebookové propagace. Všechno bylo poprvé, všechno bylo nové. Třeba všemožná povolení a razítka od různých odborů města, policie nebo od OSA. Díky Ivě mělo ale všechno po vzoru projektových řízení svůj organizační řád, jasnou zodpovědnost konkrétních lidí v týmu a přesné časové termíny.
Měli jsme spoustu obav. Kolik přijde lidí? A přijde vůbec někdo? Nebude nakonec dobrovolníků více než samotných běžců? Jak budou fungovat registrace? Co koupit běžcům a co vítězům? Budeme dávat všem medaile? Podaří se nám dobře označit trať? Bude fungovat aparatura? Jaký bude doprovodný program pro děti? Nestane se nějaký úraz? A nezapomněli jsme na nějaké úřední povolení? Těch otázek a strachů s nimi spojených byly stovky a tak jsme se snažili udělat všechno, co jsme mohli a se zbytkem všech starostí doufali v pomoc toho hlavního Organizátora.
Naše plánování se stávalo více a více reálným, až se stalo v neděli 27. května skutečností. Výsledkem bylo přes 40 dobrovolníků, přes 170 běžců a vybraných více než 50 000,- Kč (k dnešnímu dni přes 53 tisíc)!
Když se spočítaly peníze a vyhlašovala se vybraná částka, měli jsme pocit, že jsme se stali svědky zázraku! Něco takového jsme nečekali ani v nejoptimističtějších snech. Naše odhady byly nejprve do deseti tisíc, později do dvaceti tisíc. Stejně tak i naše odhady běžců byly nejprve do padesáti a pak do sta běžců. Vše bylo lepší, než jsme vůbec doufali. Stejně tak i nádherné počasí, které jen podpořilo celé naše snažení.
Po celé hektické neděli jsme měli obrovskou radost z dobře vykonané práce. Seděli v horký podvečer vyčerpaní doma pod pergolou a vzpomínali na všechny reakce nadšených lidí a také na atmosféru, kdy se po skončení akce lidé ani moc nechtěli rozcházet. Ten pocit, že vynaložené úsilí, čas i peníze stály za to. Ten pocit, že celý běh nebyl jen bláznivý sen určený předem k neúspěchu. Ten pocit užitečnosti a sounáležitosti, kterou jsme my všichni v tričkách s logem ADRA spolu měli, stojí za to zažít znovu.
Takže zase příště na ADRA běhu České Budějovice v roce 2019!
Žádné komentáře:
Okomentovat