Opět na naší chatičce, kde neradostné události z domácí a světové politiky jakoby ani neexistovaly. Trampská osada, která za komunistů sloužila jako azyl ze světa soudruhů a lží, která sloužila jako částečka svobody v nesvobodném světě, nabízí i nám trochu toho prostoru zapomenout a zkusit si představit, že to jen tady a teď žijeme pod dohledem mohutných dubů. A řeka pomalu plyne a odnáší dobré i zlé a nic ji nezastaví. Ani to, že už u ní nebudeme sedět my a naše děti, ale někdo, kdo přijde po nás. Ano, asi má tohle místo také své DNA, které způsobuje ten pocit, že všechno kolem je o kousek dál.
Letošní první týden prázdnin jsme opět strávili na chatě, všichni čtyři a bylo nám tak dobře, až nás u srdce bolelo, když se týden chýlil ke svému konci. Dny plné povídání, lenošení a procházek letos doplnila i nějaká ta povinnost postarat se o chatu a dříví na podzimní topení v kamnech. Ale ve čtyřech nám to šlo od ruky a tak jde spíše o vzpomínku na pocit z dobře odvedené práce než nějakou dřinu. K tomu všemu naše ranní nákupy s Míšou a večerní ohníčky s kytarou a zpíváním. A návštěvy kamarádů a povídání s výhledem na údolí - Údolí kamarádů. Nikdy se to neomrzí, nikdy.
Celý týden na chatě skončil o jeden den dřív - byli jsme pozvaní na svatbu jedné naší kamarádky a moc jsme si celý den užili. Když nám přišlo pozvání, taktně jsme zjišťovali, zda platí i pro naše děti a odpověď naplnila naše děti blahem, protože ony tyhle události milují. Celá svatba se konala v jednom krásném komplexu na Sedlčansku. Nevěsta se ženichem už nějaký ten čas žijí a pracují v Británii a my se už před nějakým měsícem domluvili s nevěsty sestřičkou a jejím britským přítelem, aby k nám po svatbě přijeli a podívali se po krásách jižních Čech. A tak proběhla krásná svatba a my spokojeně odjížděli pozdě v noci domů s vědomím, že druhý den dorazí hodně zajímavá návštěva. Další dva dny jsme měli hlavu k prasknutí od komunikace v angličtině. Opět se ukázalo, že jde o dalšího Brita, který je nejen příkladně slušný, ale má i skvěle ironický smysl pro humor, takže jsme se dost nasmáli. Byly to další intenzivní dny, kdy jsme chvátali dříve z práce a užívali si tuhle zajímavou společnost, na kterou budeme ještě dlouho vzpomínat. :-)
Tolik k letošnímu začátku krásných prázdnin, které se vždy na začátku zdají být nekonečné a ke konci k smrti krátké...
Letošní první týden prázdnin jsme opět strávili na chatě, všichni čtyři a bylo nám tak dobře, až nás u srdce bolelo, když se týden chýlil ke svému konci. Dny plné povídání, lenošení a procházek letos doplnila i nějaká ta povinnost postarat se o chatu a dříví na podzimní topení v kamnech. Ale ve čtyřech nám to šlo od ruky a tak jde spíše o vzpomínku na pocit z dobře odvedené práce než nějakou dřinu. K tomu všemu naše ranní nákupy s Míšou a večerní ohníčky s kytarou a zpíváním. A návštěvy kamarádů a povídání s výhledem na údolí - Údolí kamarádů. Nikdy se to neomrzí, nikdy.
Celý týden na chatě skončil o jeden den dřív - byli jsme pozvaní na svatbu jedné naší kamarádky a moc jsme si celý den užili. Když nám přišlo pozvání, taktně jsme zjišťovali, zda platí i pro naše děti a odpověď naplnila naše děti blahem, protože ony tyhle události milují. Celá svatba se konala v jednom krásném komplexu na Sedlčansku. Nevěsta se ženichem už nějaký ten čas žijí a pracují v Británii a my se už před nějakým měsícem domluvili s nevěsty sestřičkou a jejím britským přítelem, aby k nám po svatbě přijeli a podívali se po krásách jižních Čech. A tak proběhla krásná svatba a my spokojeně odjížděli pozdě v noci domů s vědomím, že druhý den dorazí hodně zajímavá návštěva. Další dva dny jsme měli hlavu k prasknutí od komunikace v angličtině. Opět se ukázalo, že jde o dalšího Brita, který je nejen příkladně slušný, ale má i skvěle ironický smysl pro humor, takže jsme se dost nasmáli. Byly to další intenzivní dny, kdy jsme chvátali dříve z práce a užívali si tuhle zajímavou společnost, na kterou budeme ještě dlouho vzpomínat. :-)
Tolik k letošnímu začátku krásných prázdnin, které se vždy na začátku zdají být nekonečné a ke konci k smrti krátké...
Žádné komentáře:
Okomentovat