Vždy, když je v mém deníku velká mezera, je to známka nějaké zvýšené aktivity v mém životě. Kolem se dějí věci a události, které mě unáší tak, že si na deník ani nevzpomenu, nebo se kolem mě dějou věci a události, které vyžadují tvůrčí činnost jakou psaní dozajista je, a tak jsem zaměstnaný a doslova “vypsaný” a na deník už nezbývá energie.
V uplynulých měsících se tyto dva faktory spojily a já se teď zastavil, otáčím se a s překvapením sleduji, kolik času uteklo. Za sebou máme krásný, slunečný a suchý duben, který vyděsil všechny vodohospodáře a zemědělce a studený a propršený květen, který zase vyděsil všechny, kteří považují květen za letní měsíc a počítají s tím, že lidé v tuto dobu sedí na předzahrádkách, chodí na výlety nebo běhají charitativní běhy. :-)
Ano, asi nejvíce času mi zabral letošní ADRA běh, který se ve svém druhém ročníku rozjel na vyšší obrátky na všechny strany a začal nabírat počty sponzorů, počty dobrovolníků a běžců. Moje hlavní starost v organizačním týmu byla “online” komunikace - www stránky a sociální sítě. Poslední 3 týdny před akcí jsem opravdu věnoval 2 hodiny času denně této činnosti. A ze všech těch sociálních sítí, vymýšlení textů, hledání fotek a ladění reklam mi už začínalo hrabat. Doba “po Adra běhu” je pro mě dobou, kdy na Facebook, Instagram a Twitter můžu jít, ale nemusím. A musím říct, že většinou s radostí nejdu.:-) A to je opravdu velký rozdíl. Kdybyste se chtěli podívat, tak na www.adrarun.cz/category/aktuality můžete nakouknout trochu pod pokličku a vidět, co se té neděle 26. května v budějovickém parku Stromovka dělo.
A jaká je hlavní zpráva? Výsledek opět předčil naše očekávání, za slunečného počasí, což tento rok opravdu není nic samozřejmého, běželo ve dvou bězích 240 běžců a my na startovném a darech vybrali pro postižená dvojčátka přes 67 000,- Kč. Na organizaci se na místě podílelo více jak 60 dobrovolníků a nálada byla skvělá. Opět jsem ještě s kamarádem celou akci moderoval a musím říct, že i v tom to bylo lepší než minule. Menší tréma na straně jedné a více zkušeností na straně druhé. Mám z toho radost. Když jsme na závěr vyhlašovali vítěze a hned potom, za přítomnosti rodiny a dvojčat, pro kterou se to celé konalo, vyhlašovali vybranou částku, bylo mezi lidmi cítit dojetí. Maminka dvou kluků byla dojatá a já viděl, že spoustu lidí kolem mě také. A pak jsem se rozloučil a opět viděl ten zázrak, že lidé nechtěli odejít. Chtěli si udržet ještě chvíli tu atmosféru, ten dobrý pocit uvnitř, tu radost z pomáhání a komunity, kterou jsme na tom místě vytvořili. Pro mě opět velká zkušenost a čistá radost, ze které jsem mnoho dní žil a vlastně tak trochu stále ještě žiju...
V uplynulých měsících se tyto dva faktory spojily a já se teď zastavil, otáčím se a s překvapením sleduji, kolik času uteklo. Za sebou máme krásný, slunečný a suchý duben, který vyděsil všechny vodohospodáře a zemědělce a studený a propršený květen, který zase vyděsil všechny, kteří považují květen za letní měsíc a počítají s tím, že lidé v tuto dobu sedí na předzahrádkách, chodí na výlety nebo běhají charitativní běhy. :-)
Ano, asi nejvíce času mi zabral letošní ADRA běh, který se ve svém druhém ročníku rozjel na vyšší obrátky na všechny strany a začal nabírat počty sponzorů, počty dobrovolníků a běžců. Moje hlavní starost v organizačním týmu byla “online” komunikace - www stránky a sociální sítě. Poslední 3 týdny před akcí jsem opravdu věnoval 2 hodiny času denně této činnosti. A ze všech těch sociálních sítí, vymýšlení textů, hledání fotek a ladění reklam mi už začínalo hrabat. Doba “po Adra běhu” je pro mě dobou, kdy na Facebook, Instagram a Twitter můžu jít, ale nemusím. A musím říct, že většinou s radostí nejdu.:-) A to je opravdu velký rozdíl. Kdybyste se chtěli podívat, tak na www.adrarun.cz/category/aktuality můžete nakouknout trochu pod pokličku a vidět, co se té neděle 26. května v budějovickém parku Stromovka dělo.
A jaká je hlavní zpráva? Výsledek opět předčil naše očekávání, za slunečného počasí, což tento rok opravdu není nic samozřejmého, běželo ve dvou bězích 240 běžců a my na startovném a darech vybrali pro postižená dvojčátka přes 67 000,- Kč. Na organizaci se na místě podílelo více jak 60 dobrovolníků a nálada byla skvělá. Opět jsem ještě s kamarádem celou akci moderoval a musím říct, že i v tom to bylo lepší než minule. Menší tréma na straně jedné a více zkušeností na straně druhé. Mám z toho radost. Když jsme na závěr vyhlašovali vítěze a hned potom, za přítomnosti rodiny a dvojčat, pro kterou se to celé konalo, vyhlašovali vybranou částku, bylo mezi lidmi cítit dojetí. Maminka dvou kluků byla dojatá a já viděl, že spoustu lidí kolem mě také. A pak jsem se rozloučil a opět viděl ten zázrak, že lidé nechtěli odejít. Chtěli si udržet ještě chvíli tu atmosféru, ten dobrý pocit uvnitř, tu radost z pomáhání a komunity, kterou jsme na tom místě vytvořili. Pro mě opět velká zkušenost a čistá radost, ze které jsem mnoho dní žil a vlastně tak trochu stále ještě žiju...
Žádné komentáře:
Okomentovat