Ludas page

Psáno před Vánoci 2024

Život se zaběhl do svých kolejí a Vánoce se blíží. Míša odjíždí a přijíždí na každý víkend, kdy může. Verunka je ve své škole spokojená, Iva opečovává dobrovolníky, jejichž počet neustále stoupá a snaží se zabezpečit provoz dobrovolnického centra. Jen já zůstávám doma a odjíždím pryč, jenom když je potřeba. Nedávno se mě známá vyděšeně zeptala, zda jsem doma ok, že to zkusila a byla z toho na hlavu. Řekl jsem jí, že jsem naprosto ok a pomlčel o tom, že na hlavu jsem byl už předtím. :-) 

Máme za sebou velký vánoční koncert v přecpaném sále, zpívání v domovech pro seniory, vánoční trhy a setkání Restart se sbírkou na jednu nemocnici v Africe a spoustu dalších věcí, které už k naším Vánocům tak nějak patří. Tak nějak podvědomě udělat někoho šťastného, dokud to jde a dokud můžem.

Včera jsem na Youtube viděl 12 minutové video z XTed konference, kde mluvila Anička Slováčková, které se opět vrátila rakovina. Mluví o tom, jak žít v přítomném okamžiku a jak si plnit sny, dokud můžeme. Jeden z mých kamarádů je v podobné situaci a není den, kdy bych si na něj nevzpomněl, kdy bych nevyslovil prosbu kamsi k nebesům za to, aby jeho příběh dobře dopadl.

Psáno po Vánocích 2024

Přemýšlím, jak letošní Vánoce charakterizovat? Poklid, normál, to jsou slova, která nám zní možná moc obyčejně, ale vůbec, Vánoce byly skvělé! My jsme si totiž nepřáli nic jiného, než aby byly normální a poklidné. To totiž znamená, že byly krásné jako vždy. Měli jsme čas na sebe a viděli se s celou rodinou. Opět u nás byli na Vánoce rodiče, opět jsme jeli na 26. prosince k našim na kachničku s knedlíky a zelím (mazánkovi - mně je dělá maminka s milovanými brambory:-)). Opět jsme dělali procházky a viděli se zase s některými kamarády. A na Silvestra jsme po dvou letech opět odjeli na chatu a zůstali tam na celý týden. Děti odjely s partou a my utekli zase sem, do našeho chrámu klidu. Mrzlo a my topili a snažili se ohřát  ten náš pelíšek. Většinou jsem tam byli jen dva, ale na chvíli za námi přijel i Míša, který si naší přítomnosti teď víc váží.

A pak přišel leden a vše se začalo vracet do starých kolejí. Iva začala řešit papírování, žádosti o dotace, plánování spoluprací a akcí, které se blíží. Já k mému překvapení musel v práci trochu přidat, protože se mi změnila pozice a to s sebou nese výhody i nevýhody. No, uvidíme…

Verunku bude čekat lyžák se školou, Míša bude mít poslední zkoušku, do toho hrajeme se skupinou na další akci, kola se roztáčí a jen na nás bude, abychom je zase neroztočili moc...